George Soros a jeho „investice“ 500 milionů dolarů do uprchlíků v Evropě

George Soros DCleaks

George Soros a jeho „nový normál“

Autor: Tyler Durden

George Soros, miliardářský investor a neochvějný stoupenec Hillary Clintonové ve svém sloupku pro Wall Street Journal prohlásil, že plánuje investovat 500 milionů dolarů do migrantů a uprchlíků v Evropě, čímž opětovně přiživil hlasy, jež ho označují za architekta evropské uprchlické krize.

Soros své plány oznámil v reakci na iniciativu Obamovy vlády „Call to Action“ (Výzva k akci), jejímž prostřednictvím mají soukromé americké společnosti pomoci ulehčit tíhu dopadů migrační krize. Zakladatel Nadace pro otevřenou společnost (OSF) Soros podle svých slov hodlá při uskutečňování svých investic úzce spolupracovat také s Úřadem Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a Mezinárodním záchranným výborem.

* * *

Naše čtenáře ovšem tato vyjádření jistě nijak zvlášť nepřekvapí.

Minulý měsíc, bezprostředně po událostech tzv. DCleaks, jsme přinesli zprávu, že „Hack Sorosovy organizace odhalil plány na evropskou uprchlickou krizi“. Jen připomeňme, že podle autorek jednoho z mnoha uniknuvších dokumentů je evropskou uprchlickou krizi přijmout coby „nový normál“ a navíc ji Sorosova organizace může využít jako „novou příležitost“ ke změnám imigrační politiky v celosvětovém měřítku. Programová ředitelka OSF Anna Crowleyová a programová specialistka Kate Rosinová (jejich současné pozice v projektu OSF International Migration Initiative /IMI/ k nahlédnutí zde – pozn. DP) jsou autorkami memoranda z 12. května 2016 „Migration Governance and Enforcement Portfolio Review (Revize migrační politiky a jejího vymáhání).

Devítistránkový dokument přináší trojici důležitých informací:

  • OSF se daří ovlivňovat imigrační politiku v globálním měřítku.
  • Evropská uprchlická krize otevírá organizaci „nové příležitosti“ dále přizpůsobit imigračním politiku svým představám.
  • a konečně: „Uprchlická krize je ‚nový normál‘.“

Jak stojí hned v úvodu, jedním z cílů dokumentu je „zhodnocení efektivity metod využívaných k dosažení změny na mezinárodní úrovni.“ V části s podtitulem „Naše aktivity“ se tak dočítáme o tom, jak nejméně transparentní think-tank v Americe spolupracuje s „čelními lidmi v oboru“ na „utváření migrační politiky a působí na místní i globální procesy, které formují politický a procesní přístup k migraci“.

V části „Naše cíle“ autorky vysvětlují: „Při naší práci týkající se politické stránky migrace vycházíme z toho, že kromě zmírňování negativních dopadů vynucování veřejnými orgány bychom měli také podporovat ty ze subjektů působících v této oblasti, které se aktivně snaží změnit pravidla a zákony, jimž migrace podléhá.“

Dále prohlašují: „Domníváme se, že pokroky na místní či mezinárodní úrovni mohou být podnětem pro změnu politiky či implementaci existujících norem i na úrovni celostátní. Záměrně se vyhýbáme spojení ‚globální správa‘, jelikož žádný jednotný systém pro záležitosti imigrace na globální úrovni neexistuje.“

V téže časti se dozvídáme, že IMI „muselo být při podpoře předáků, kteří prosazují naše představy o imigraci a lepší koordinaci aktivismu a snah o reformy, zejména na globální úrovni velice selektivní a pozorné. Podporujeme takové iniciativy, organizace a sítě, jejichž práce směřuje v této oblasti k podobným cílům jako ty naše.“

„Hned zpočátku muselo IMI identifikovat organizace schopné působit na poli migrace globálně a nadnárodně, a tak pozvednout svou činnost nad národní úroveň,“ uvádí se v další sekci dokumentu „Naše místo“.

„Patřily mezi ně vlivné think tanky jako Migration Policy Institute (MPI) a lobbistické sítě jako International Detention Coalition (IDC).” (Autorky na jiném místě dodávají, že MPI, silný zastánce amnestie pro ilegální imigranty v Americe „někdy čelí kritice pro svou blízkost národním vládám, ale pružné financování od OSF mu umožňuje zachovat si na vládách, kterým poskytuje expertízu, jistou míru nezávislosti.“)

Dokument také zmiňuje, že „IMI sehrálo zásadní roli při vzniku a stanovení cílů dvou nových /Evropský program pro integraci a migraci/ fondů nižšího řádu Azylové a přistěhovalecké politiky EU (CEAS) a imigračních center.

Co víc, memorandum vysvětluje, jak uprchlická krize v Evropě otevírá Sorosově organizaci dveře k dalšímu posílení vlivu na formování globální imigrační politiky.

Autorky dodávají, že „současná uprchlická krize vytváří prostor k úvahám o změně přístupu k migraci i mezinárodního řešení uprchlické otázky“. Jednou z příčin je i to, že rozvojové země z tzv. Skupiny 77 OSN chtěly prostřednictvím uprchlické krize udržet imigraci v hledáčku „globální agendy“.

„Uprchlická krize a s ní spojené obavy z přehlížení zájmů migrantů prchajících před chudou, změnami klimatu, násilnostmi nebo přírodními pohromami na těchto fórech, přiměly země G77 k vytvoření tlaku na zdůraznění s migrací spojených otázek.“

Vysvětlují také, že stávající uprchlická krize přináší „nové příležitosti“ pro působení na podobu imigrační politiky v celosvětovém měřítku.

„Současné ovzduší otevírá nové možnosti pro reformu migrační politiky na globální úrovni, a to jak prostřednictvím stávajících multilaterálních systémů, tak bližší spoluprací a novátorským přístupem většího množství subjektů. Náš dlouhodobý zájem a investice do globální spolupráce nám zajištuje dostatek správných partnerů, stejně jako vhodnou pozici k tomu pomoci se zde zorientovat také ostatním.“

V dokumentu také stojí, že „uprchlická krize vytváří nové příležitosti“ i pro „koordinaci a spolupráci“ s dalšími bohatými sponzory.

Skoro to působí, jako by evropská uprchlická krize byla plánována a připravena – nikoliv pouze Sorosovou organizací, ale také dalšími, kteří mají zájem na reformách a změně „migrační politiky“, tj. úpravy definice suverenity, jak na vlastní kůži nedávno zjistilo Řecko, když jeho suverenita musela ustoupit zásadám evropské uprchlické politiky.

Sotva také překvapí, že podle závěrů autorek dokumentu mají architekti imigrační politiky přijmout uprchlickou krizi coby „nový normál“. Jeden z bodů rekapitulace memoranda výslovně vybízí „přijmout současnou krizi za nový normál a začít se raději věnovat adekvátní reakci“.

* * *

Z předchozích řádků je zjevné, že Soros a jeho „otevřená společnost“, kteří už nyní investovali stovky milionů do proměny Evropy způsobem, který se sice formálně vyhýbá termínu „globální vláda“, ale v praxi směřuje nasměrováním přílivu milionů cizinců do Evropy právě k tomu, nebudou ani do budoucna skoupí na groš, aby usnadnili příchod „migrantů a uprchlíků“ do Evropy – i kdyby to mělo znamenat konec Angely Merkelové, jejíž propad v průzkumech přízně voličů je snad největším překvapením Sorosova „plánu“ na trvalou proměnu tváře Evropy.

Nyní George Soros obrací svůj zrak na Ameriku a zbytek světa.

* * *

Přikládáme plné znění příspěvku George Sorose ve Wall Street Journal z 20. září 2016.

Proč investuji 500 milionů dolarů do migrantů

Světem otřásá vlna vynucené migrace. Desítky milionů lidí se dávají do pohybu a odcházejí ze svých domovin za lepšími životy za hranicemi. Někteří prchají před občanskou válkou nebo tyranským režimem, jiné vyhání extrémní chudoba a vidina zlepšení hospodářské situace vlastní i jejich rodin.

Naše kolektivní selhání vytvořit a zrealizovat efektivní řešení tohoto zvýšeného přílivu značně přispělo k lidskému utrpení i politické nestabilitě – jak v zemích, odkud tito lidé utíkají, tak tam, kde je více nebo méně ochotně hostí. Migranti často musejí vést životy vyplněné nečinností a zoufalstvím, zatímco cílové země nedokáží využít prokazatelné benefity úspěšné integrace.

Vlády se proto musejí chopit vedoucí role při řešení této krize tím, že pro migranty a uprchlíky vytvoří a budou zajišťovat přiměřenou fyzickou i sociální infrastrukturu. Zcela neopominutelné však bude i využití kapacit soukromého sektoru.

Jelikož si toho je Obamova vláda dobře vědoma, spustila nedávno iniciativu „Výzva k akci“. Vyzývá v ní americké společnosti, aby se výrazněji podílely na řešení s nucenou migrací spojených výzev. Čelní představitelé se dnes setkávají na půdě OSN, aby učinili konkrétní závazky směřující k řešení problému.

V reakci na to jsem se rozhodl vyčlenit 500 milionů dolarů na investice, určené speciálně pro potřeby migrantů, uprchlíků a společenství, která je přijímají. Hodlám investovat do start-upů, zavedených společností, iniciativ se sociálním dopadem i podniků založených samotnými migranty a uprchlíky. A přestože mám na zřeteli pomoc zejména migrantům a uprchlíkům přibyvším do Evropy, neodmítnu žádné dobré investiční nápady, z nichž by měli prospěch migranti kdekoliv ve světě.

Tento příslib investičního kapitálu doplňuje filantropické příspěvky mé nadace k řešení problémů spjatých s migrací, na nichž pracujeme dlouhodobě v globálním měřítku a do kterých jsme už investovali nezanedbatelné prostředky.

Plánujeme investice v mnoha různých sektorech, mj. v nových digitálních technologiích, jež se jeví být obzvlášť slibnou cestou pro řešení nesnází, jimž migranti obvykle čelí. Pokroky dosažené v této oblasti umožňují lidem snazší přístup k úřadům, právním, finančním nebo zdravotním službám. Soukromí podnikatelé už dříve investovali do rozvoje těchto služeb v nemigračních společenstvích miliardy dolarů.

Díky tomu se dnes peníze okamžitě přesouvají z jedné mobilní peněženky do druhé, řidičům stačí k vyhledání zákazníků jen mobilní telefon a doktor ze Severní Ameriky může v reálném čase vyšetřit afrického pacienta. Přizpůsobení a rozšíření těchto inovací pro potřeby migrantů tak značně vylepší kvalitu života milionů lidí po celém světě.

Všechny investice budou vlastněny mými neziskovými organizacemi. Rozhodně však i tak zůstává jejich cílem úspěch – protože chci ukázat, jak může soukromý kapitál sehrát konstruktivní úlohu při pomoci migrantům – a všechny zisky půjdou na financování Nadace pro otevřenou společnost, mj. i do programů pro migranty a uprchlíky.

Jako dlouhodobí zastánci občanské společnosti se budeme důsledně soustředit na to, aby naše investice vedly k vytvoření takových produktů a služeb, z nichž budou mít migranti i společenství, která je přijímají, skutečný prospěch.

Při vytváření řídících zásad pro uskutečňování našich investic budeme také těsně spolupracovat s organizacemi jako Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a Mezinárodní záchranný výbor. Naším záměrem je využít inovace, s nimiž dokáže přijít jedině soukromý sektor, pro blaho celé společnosti.

Věřím, že se tímto mým veřejným závazkem nechají inspirovat také další investoři.

Úvaha Tylera Durdena  Soros Is “Investing” $500 Million In Europe’s Refugees And Migrants: He Explains Why vyšla na stránkách Zero Hedge 20. září 2016.

Není zde článek celý?