Kam se pohne demokratická strana? Nalevo čeká izolacionismus, naděje porazit Trumpa trvá

Minulý týden do svých křesel usedli nově zvolení zástupci v americkém Kongresu. Demokraté znovu ovládli dolní komoru, ve které teď mají poměrně silnou většinu 235 hlasů ku 199 s tím, že výsledek v jednom z okresů je stále nejistý vzhledem k závažným obviněním z rozsáhlých machinací s distančními hlasy ve prospěch republikánského kandidáta Marka Harrise, který podle stávajících výsledků vyhrál o pouhých 905 hlasů. Celá věc se nyní vyšetřuje. Demokratům se nepodařilo podobně uspět i v Senátu, což je dáno především tím, že obhajovali mnohem více křesel a dále volebním systémem horní komory, ve které mají všechny státy rovné zastoupení bez ohledu na počet občanů. Nicméně v počtu voličů, kteří jim dali důvěru překonali své soupeře v obou komorách, v té dolní o 8,6 procentního bodu a v té horní dokonce o 20. 

Byť je stávající prezident jako drtivá většina obhájců úřadu stále v mírné výhodě, demokratická stana může volební rok 2020 vyhlížet s nadějemi. Její soupeř sice zdaleka není poražen, ale výsledek listopadových voleb do Sněmovny, které jsou na rozdíl od těch senátních celonárodní, a především účast v nich, jsou pro ně vítaným povzbuzením. Voliči jim dali poměrně silný mandát. Otázkou je, k čemu přesně a jak ho naplnit. Jelikož každý člen a členka dolní komory zastupují jeden obvod, dělají vlastně politiku na své vlastní triko. Stranická disciplína samozřejmě existuje, ale v obou hlavních amerických politických stranách existují významné skupiny podobně smýšlejících a hlasujících zákonodárců sdružené v tzv. caucuses, neformálních hlasovacích blocích. 

Tak jako Republikáni v minulých letech zažívali souboj mezi tradičněji založenými konzervativci a nově zformovanou radikální frakcí Tea Party, Demokraty čeká střet mezi středovými a levicovými liberály. Dobře to lze vysledovat na zapojení do výše zmíněných bloků. V nové Sněmovně posílil jak největší z nich, k levici tíhnoucí Congressional Progressive Caucus, tak druhý v pořadí, středový New Democrat Coalition. Mají nejenom více členů v absolutních číslech, ale ti budou tvořit i větší část demokratických zákonodárců. O více jak polovinu naopak přišel v zahraniční politice agresivnější Blude Dog Caucus, díky čemuž podíl jeho členů na počtu členů Sněmovny zvolených za Demokraty klesnul z více jak pětiny na asi desetinu. Zbývající dva bloky jsou zhruba stejně silné. 

K tomu je ještě nutné připočítat ty, kteří se v žádné z těchto skupin neangažují, ale přesto je lze počítat mezi více levicově smýšlející politiky. Zdá se, že stranu s oslem ve znaku čeká v ideologické rovině repríza souboje s primárek mezi Bernie Sandersem, který v dobrém i zlém nejvíce připomíná populistického sociálního demokrata evropského střihu, a Hillary Clintonovou, která je blíže středu. První testem síly byla volba předsedkyně Sněmovny Nancy Pelosiové. Ta ještě na podzim čelila otevřené rebelii mnoha desítek svých demokratických kolegů převážně z progresivního tábora. Minulý čtvrtek ale byla zvolena s rezervou několika hlasů, když pro ní skutečně odmítlo hlasovat jen patnáct z nich. 

Jenže matadorka Pelosiová, která se od úřadu vrátila po osmileté pauze, musela mimo jiné slíbit, že bude více zastupovat zájmy progresivní části strany a také, že ve funkci nezůstane déle, než po dvě další funkční období. Příslovečný souboj o duši demokratické strany tak byl pouze odložen. Dříve či později k němu dojde a kdo vyhraje ovlivní i to, kdo získá nominaci do voleb v roce 2020 a jak si v nich povede. Ze středoevropského pohledu je ale mnohem zajímavější a nebezpečnější možnost, že se v americké politice prohloubí izolacionistické tendence. 

Na pravici na tuto notu nejvíce hraje stávající prezident, byť se zatím i pod vlivem lidí okolo sebe docela držel. Na levici mluvil obdobně ve vztahu k americké roli ve světě již Bernie Sanders a není pochyb o tom, že čím dále vlevo od politického středu se Demokraté pohnou, tím silněji podobné hlasy uslyšíme. Zahraniční politika americké prezidentské volby nevyhrává. Doposud ale stejně tak platilo, že některé základní premisy zahraniční politiky prezidentské volby jen pramálo ovlivní. Trump začal toto přesvědčení nabourávat a oslabení modrých centristů by mohlo dílo dokončit.  

Právě v této době potřebujeme nezávislá média. Podpořte nás prosím a objednejte si předplatné Revue FORUM ZDE. Děkujeme!

Není zde článek celý?