KLDR a její čínský kmotr jsou pro mír

Ve čtvrtek ráno ve 3 hodiny místního času se vrátil Nejvyšší vůdce Kim Čong-un domů z „historické návštěvy v Číně“. V čem byla historická, to se snad dozvíme v dubnu, kdy má do Pchjongjangu zavítat čínský prezident Si Ťin-pching. Třeba už do té doby proběhne i jiná „historická událost“ – setkání Nejvyššího vůdce s prezidentem USA. Pak by se duben 2019 mohl stát jakýmsi „měsícem naděje“, že se na Korejském poloostrově konečně začne dít něco podstatného.

Po olympijské extázi a singapurském setkání Kim Čong-una s D. Trumpem (jehož výsledky každá strana vykládá sobě i světu jinak) nastal jakoby útlum. Postupně se ukázalo, čemu se v KLDR říká „směřování k denuklearizaci“, když o americké interpretaci pojmu nebylo pochyb od začátku. Flagrantní porušování sankcí proti KLDR ze strany Číny a Ruska zůstává bez viditelné reakce, takže se dá předpokládat, že buď nejde o velký problém nebo že to Američanům nestojí za to. 

Do dubna ke sjednocení nedojde, ale kdyby byla alespoň naděje s perspektivou třiceti let! Obávám se, že tomu tak není. Stačí sledovat „rychlost“, s jakou se řeší dodání vakcíny proti chřipce z Jihu na Sever. Na dnešní (pátek) schůzce v Kaesongu styčné týmy zjistily, že potřebují „víc konzultací k přípravě rozsáhlého transportu léku přes hranice“. Při současném tempu bude po epidemii dřív, než se lék dostane k pacientům.

Na začátku týdne vyšel v novinách Rodong Sinmun úvodník, v němž se říká, že „KLDR vytrvale usiluje o odstranění nepřátelství mezi severem a jihem s cílem vytvořit z Korejského poloostrova trvalou mírovou zónu … (Dosažení tohoto cíle) není věcí jen autorit na severu a jihu.“ Nejmenované USA jsou za to tudíž spoluzodpovědné. Noviny se ale už nezmiňují o podmínce k dosažení kýženého stavu – uznání KLDR jako jaderné mocnosti, která vyjednává bilaterálně s USA o svém jaderném deterentu, a bilaterálně s Korejskou republikou o „budoucím možném“ sjednocení poloostrova.

Kimova návštěva Číny (čtvrtá za necelý rok), mnohomluvně a detailně popisovaná severokorejským tiskem, byla kratší, než se plánovalo. Zřejmě proto, že Kim a Si se rychle dohodli na všem podstatném. Hlavně na tom, že Čína zůstává neochvějně na straně KLDR, která dostala souhlas k jednáním se Soulem i Washingtonem: „při upřímné výměně názorů“ na mezinárodní a regionální otázky „oboustranného zájmu … vyjádřili vzájemné porozumění, podporu a solidaritu nezávislému postoji, který zaujaly obě (komunistické) strany a vlády obou zemí v zahraničních vztazích“. 

Jinými slovy, „jsme jedné krve, ty i já“. Kim to potvrdil obdivnými výroky o „cestě k socialismu s čínskými charakteristikami“ a opatrným zmiňováním opatření v ekonomice. Oba vůdci se rovněž jednoznačně přihlásili k dědictví svých „velkých předchůdců“, na něž chtějí i nadále navazovat. No potěš pámbu!

Teď nezbývá než si počkat, s čím přijdou USA, zda a kdy se uskuteční summit D. Trumpa s Kim Čong-unem, zda Kim konečně přijede do Soulu (loňskou cestu nečekaně zrušil), a jestli se USA odhodlají k nějaké formě částečného uvolnění sankcí. Kim by to uvítal, ale ze strany USA je namístě velká opatrnost – mohlo by to Kima povzbudit pozitivně i negativně. Trump ale také hraje „na doraz“ a i když potřebuje pozitivní body pro domácí spotřebu, nebude chtít ustoupit ani o milimetr, dokud nebude mít jistotu, že jeho taktika na Kima platí. 

Právě v této době potřebujeme nezávislá média. Podpořte nás prosím a objednejte si předplatné Revue FORUM ZDE. Děkujeme!

Není zde článek celý?