Ředitel Koudelka odmítá útoky na BIS: Nechceme přepisovat dějepis

Ředitel Michal Koudelka důrazně odmítl opakované útoky na práci Bezpečnostní informační služby a dezinterpretaci jejího vyjádření ke stavu výuky moderních dějin na školách. BIS nechce přepisovat učebnice nebo osnovy, ale její povinností je upozorňovat na rizika hybridních hrozeb.

V poslední době má BIS na mušce především prezident Miloš Zeman. Zpochybňuje a zlehčuje její zjištění o narůstajících aktivitách ruských a čínských zpravodajských služeb u nás tak vehementně, až vznikají otázky, čí politické a obchodní zájmy vlastně v první řadě zastupuje. Podkopávání zpravodajské služby, velmi ceněné u spojenců v rámci NATO, není v zájmu České republiky, ani národní bezpečnosti.

BIS horší než StB?

Prezident a jeho okruh torpédují BIS opakovaně. Nejdále Zeman zašel na TV Barrandov (17. 1. 2019), kde zkritizoval ministra školství Roberta Plagu (ANO) za to, že se sešel s ředitelem BIS Koudelkou, a údajně si nechá mluvit do toho, jak má vypadat výuka historie. „Ani Státní bezpečnost neměla takovou drzost, aby radila, jak se má učit dějepis,“ prohlásil.

Nic nedokumentuje osobní averzi hlavy státu vůči BIS přesvědčivěji, než toto nehorázné přirovnání zpravodajské služby demokratického státu k represivní tajné policii totalitního režimu. Není to výrok kverulanta v podniku čtvrté cenové kategorie po půlnoční rundě, ale nejvyššího představitele státu.

Prezidenta podráždila poznámka ve výroční zprávě BIS, že moderní dějiny prezentované ve školách jsou de facto sovětskou verzí moderních dějin, což označila společně s pokračujícím vlivem sovětské propagandy za součást ruské hybridní strategie. Oponenti začali BIS obviňovat, že chce přepisovat dějepis a vytvářet vzdělávací osnovy, což jí nepřísluší.

Primárním úkolem ochrana Ústavy

Na tyto stupňující se útoky reagoval ředitel BIS Michal Koudelka v článku pro deník Právo (21. 1. 2019). Obhajoval v něm působení civilní kontrarozvědky jako takové. „Jejím primárním úkolem je ochrana jak Ústavy, tak demokracie. BIS je zde pro to, aby chránila právní stát, bezpečnost, náš způsob života a svobody občanů ČR,“ uvedl.

Zdůraznil, že BIS v posledních téměř třech desítkách let poskytla představitelům státu tisíce informací týkajících se terorismu, extremismu a kontrašpionáže. V posledních letech vystoupil do popředí význam propagandy či tzv. hybridních hrozeb, s cílem ovlivňovat rozhodovací procesy v rámci státu a zpochybňovat právní stát a demokracii.

„Úkolem zpravodajských služeb je být v první linii boje proti hybridním hrozbám – musíme se bránit destabilizaci, nedůvěře a apatii,“ prohlašuje Koudelka. „Není proto divu, že zpravodajské služby se stávají jedním z důležitých terčů propagandy a překrucování faktů. Zpochybňování jejich erudice, integrity a schopností, a tím snížení důvěry v ně, je pro nepřátele důležité.“

Dezinterpretace žije svým životem

„Typicky, v duchu výše uvedených vět, z výroční zprávy zarezonovala nejvíce poněkud nešťastně formulovaná poznámka pod čarou o výuce moderních dějin na českých školách,“ pokračuje šéf BIS.

„Poznámka, která vlastně neříká nic jiného než to, co dlouhodobě tvrdí nejenom učitelé, ale třeba i historici, a co ukázal v roce 2016 výzkum České školní inspekce – moderní dějiny se podle něj neučí tolik, kolik by bylo zapotřebí, a celá čtvrtina učitelů je nepovažuje za zásadní. Poznámka byla dezinterpretována a tyto dezinterpretace si žijí svým životem,“ dodává.

Vzdělávání je přitom podle Koudelky v této oblasti klíčové. „Jedině odolnost vůči dezinformacím a schopnost vlastního úsudku je zásadní pro zachování právního státu, demokracie a našeho způsobu života,“ zmiňuje.

BIS upozorňuje na rizika

Poté se Koudelka ohradil vůči veřejným výpadům. „Chci prohlásit zcela jasně a snad naposledy, aby to pochopili všichni: BIS nechce a nikdy nechtěla říkat, co se má a nemá učit na školách, nechce tvořit osnovy a přepisovat učebnice. Provádíme sběr informací, vytváříme kvalitní analýzy a upozorňujeme představitele státu na rizika z jakékoli oblasti našeho života.“

Ředitel BIS považuje ve shodě s velkou částí odborné veřejnosti za stěžejní, „aby mladí lidé opouštěli náš školní systém s mnohem širšími znalostmi moderních dějin včetně důležitých a mnohdy ne příliš známých souvislostí. Protože jen občan, který bude chápat naši historii ve všech souvislostech, bude schopen čelit stále většímu informačnímu chaosu a zvládne rozlišit dezinformace od reality“.

Koudelka uzavřel, že nemá radost z toho, že upozornění na jedno velmi významné riziko se stalo záminkou pro útok na BIS. Na druhou stranu je za debatu o výuce moderních dějin na našich školách vděčný a doufá, že nezapadne, což bude hlavně na učitelích.

Útoky zavání účelovostí

„Jsem ráda, že ředitel BIS Michal Koudelka jasně říká, že nechce zasahovat do školství. A tím bych to považovala za uzavřené. Hned od začátku mi přišel výklad obviňující BIS ze snahy měnit osnovy přitažený za vlasy a účelový,“ reagovala na toto prohlášení pro FORUM 24 předsedkyně Výboru pro obranu Jana Černochová (ODS).

„Trápí mě zpochybňování našich služeb zvláště z úst představitelů státu, protože tyto veřejné výměny názorů a zesměšňování vedou jen k rozkladu. Pokud se politikům na službách něco nelíbí, mají možnosti jak hledat, bez hysterie, řešení a ne si vylívat srdce o tak citlivých věcech v médiích. Pokud tak činí, zavání to účelovostí a snahou ne zlepšit fungování služeb, ale rozložit je. A stát bez funkčních zpravodajských služeb je jako nahý v trní,“ dodává.

Hrozí překreslování současných dějin

Ať už bylo vyjádření BIS příliš silné či nikoli, a v každém případě bylo kritiky zneužité, otevřelo debatu o úrovni vzdělávání moderní historie. Je totiž skutečností, že řada škol nevěnuje dostatečnou pozornost výuce dějin od nástupu komunistické diktatury do současnosti.

Jedině tak se může stát, že pokud nezastoupí rodiče nebo jiné informační zdroje, mnozí studenti dnes ani nevědí, kdo byl Jan Palach, co přinesly krvavé procesy v padesátých letech, nebo jak třeba fungovala tajná policie v době sovětské okupace.

Tohle pochopitelně nahrává těm, kteří by za touto kapitolou našich dějin nejraději nakreslili tlustou čáru a už se k ní nevraceli. Na tento problém upozornil historik Petr Blažek. Má obavy z „nezájmu učitelů či širší veřejnosti o soudobé dějiny v souvislosti se snahou o překreslování současných dějin i třeba ze strany politiků“.

Velmi tak záleží na přístupu konkrétních zřizovatelů škol, jejich ředitelů, ale i pedagogů, jak se k této věci postaví. Nějaké systémové kroky v tomto směru jsou zcela na místě.

Není zde článek celý?