Skandální výroky velvyslance Ukrajiny vyvolali ostrou reakce Klausova institutu

Bývalý český prezident Václav Klaus je nadále znepokojen nedávnými výroky ukrajinského velvyslance Jevhena Perebyjnise. Klausův institut označil tvrzení velvyslance za skandální a vytáhl do sporu i téma banderovců, které se řešilo koncem loňského roku.

U té příležitostí mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček vyzýval ministra zahraničí Tomáše Petříčka k protestu proti ukrajinského zákonu, který banderovce označil za národní hrdiny.

Podle portálu Eurozprávy v nedělním diskuzním pořadu Partie Klaus řekl, že Ukrajina je ponoukána Západem k provokacím Ruska.

„Tam vidím možné ohnisko nebezpečí a myslím, že se Putin pořád ještě chová opatrně a střízlivě. To je štěstí, protože kdyby tam byl někdo chaoticky uvažující, tak by ten kotel mohl vybuchnout,“ prohlásil Klaus.

Na názor Václava Klause reagoval velvyslanec Ukrajiny Zevhen Perebynis na svém twitterovém účtu následně: „Po dnešním rozhovoru Václava Klause v televizi Prima bych na něj měl jedinou otázku: znamená jeho vyjádření o Ukrajině souhlas s těmi, kteří si mysleli, že to v roce 1938 bylo právě Československo, kdo vyprovokoval opatrně a střízlivě uvažujícího Hitlera.“

​Následně se do diskuze politiků zapojil Institut Václava Klause, který výroky ukrajinského velvyslance definoval jako skandální. „Chceme vyjádřit své přesvědčení, že výroky tohoto typu, ať by přicházely od velvyslance jakékoliv země, považujeme za nemístné,“ vyjádřil se člen správní rady Ivo Strejček jménem celého kolektivu. Střejček dále podotkl, že Češi na rozdíl od Ukrajinců neměli své, s nacisty kolaborující banderovce, a proto nedovedou pochopit, že jsou dnes na Ukrajině banderovci oslavováni jako národní hrdinové.

Ukrajinský velvyslanec na Twitteru získal podporu ze strany Miroslava Kalouska a Jaromíra Štětiny, jemuž Strejček vytkl cesty do zakázaných míst někdejšího Sovětského svazu. Na závěr svého vyjádření zástupce Institutu Václave Klause dodal následující: „Pouštět se na kluzký led historických paralel je velmi riskantní. To by si pan velvyslanec měl rozmyslet. My s historií nemanipulujeme, a proto ruského prezidenta Putina s Hitlerem srovnávat nebudeme.“

Horké diskuze o banderovcích v české politice

V průběhu minulého roku se mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček rozsáhle věnoval tématu banderovců na svém Twitteru. „Banderovci masově vraždili Poláky, Židy a volyňské Čechy. České ministerstvo zahraničí k adoraci banderovců na Ukrajině zbaběle mlčí. Kdyby se to dělo v Rusku, bude vydávat tisíce rázných prohlášení. Ostuda,“ psal Ovčáček.

Následně dodal, že veřejně vyzval k tomu, aby Česká republika oficiálně protestovala proti velebení válečných zločinců. „Reakcí Petříčkova ministerstva je ostudné strkání hlavy do písku. Oni se ani jediným slovem nezastali českých obětí banderovských vrahů,“ zklamaně psal prezidentův mluvčí.

​Na tuto záležitost nakonec reagoval ministr zahraničí Tomáš Petříček. „Ukrajina se bude muset vypořádat s bolavými místy své historie. Na to by měla dostat potřebný čas. Budu o této záležitosti hovořit se svými protějšky při návštěvě Ukrajiny počátkem příštího roku,“ oznámil ministr Petříček.

​Koncem minulého roku ukrajinský prezident Petro Porošenko podepsal rozporuplný zákon, na základě kterého příslušníci Ukrajinské povstalecké armády, častěji označováni na počest svého vůdce jako banderovci, získali postavení válečných veteránů. Na konci 2. světové války banderovci dočasně vládli na území tehdejšího Československa a obsadili více než 30 obcí. V důsledků bojů v bojích s Ukrajinskou povstaleckou armádou tehdy zemřelo několik desítek vojáků nebo příslušníků bezpečnostních složek.


Není zde článek celý?