Snění Oranžového klubu: Odpustit dluhy do 100 tisíc, zkrátit pracovní týden

Předseda ČSSD Jan Hamáček a poslanci Jan Chvojka, Alena Gajdůšková a Kateřina Valachová | FOTO: ČTK

Dostihy v populismu nabývají na intenzitě. ČSSD potřebuje zvrátit odliv voličů a její Oranžový klub přichází s novými návrhy. Chce mimo jiné amnestii pro dluhy do 100 tisíc korun, nebo čtyřdenní pracovní týden. Nereálné sny, nebo vážně míněné nápady?

Sociální demokracie si uvědomuje složitou situaci, v níž se dnes nachází. Soužití s hnutím ANO v předchozí vládě přivodilo její debakl ve volbách do sněmovny, přičemž jedním z hlavních důvodů byla neschopnost prodat vlastní program. Ten si neomaleně přisvojil Andrej Babiš svým jednoduchým marketingem: Vše pozitivní jsem zařídil já, za veškeré problémy mohou koaliční partneři a opozice.

Přesuny voličů ČSSD a KSČM k ANO

Tím se současnému premiérovi podařilo přetáhnout stovky tisíc voličů ČSSD a KSČM hlavně seniorského věku. Tomu dnes hnutí ANO uzpůsobuje svůj elastický program, když navrhuje výrazné slevy v dopravě pro seniory a studenty, obědy pro školáky zdarma nebo „rekordně“ zvyšuje důchody, ačkoli je jejich poměr k průměrné mzdě stále nižší, než za předchozích levicových i pravicových vlád.

Důvodem tohoto paradoxního stavu je rychlejší růst mezd i vlivem jejich skokového navyšování vládou ve státní sféře a pomalejší vzestup penzí za Sobotkovy vlády, brzděný tehdejším ministrem financí. Dnes Andrej Babiš v roli premiéra líbivě rozdává desítky miliard plnými hrstmi a přitom těží z toho, že mu jeho skalní voliči všechno uvěří.

Tato úskalí si jistě uvědomuje nejen současné vedení sociální demokracie, ale i její odnože typu Oranžového klubu, který čeří programové diskuse už několik let. Dnes přichází s novými návrhy, mezi nimiž vyniká čtyřdenní pracovní týden a dluhová amnestie, neboli úplné odpuštění osobních dluhů do 100 tisíc korun.

Co je Oranžový klub?

Oranžový klub je feministický spolek, prosazující „spravedlivé zastoupení žen ve veřejném životě“. Pochází z něj bývalá ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová a dnes je jeho nejvýraznější tváří její nástupkyně Jana Maláčová, která jeho roli dodává novou dynamiku.

Jeho představy spočívají mimo jiné v zákonem stanovených kvótách pro zastoupení žen ve veřejném životě v poměru jedna ku jedné, státem placených alimentech, nebo legální asistované reprodukci žen bez partnera. Nejvíce se do této doby zviditelnily návrhem na uzákonění povinného dělení rodičovské dovolené mezi otce a matku, což vyvolalo poplach i uvnitř ČSSD.

Některé návrhy spolku jsou pro domácí ekonomiku naprosto destruktivní. Na jedné straně prosazují povinný čtyřdenní pracovní týden za stejnou mzdu, současně požadují její výrazné navyšování i v soukromé sféře, skoncování s dovozem levné pracovní síly ze zemí mimo EU, agenturním zaměstnáváním, nebo řetězením smluv na dobu určitou.

Netřeba dlouze rozebírat, že by tyto návrhy v praxi při současné situaci na pracovním trhu vedly ke kolapsu celých výrobních odvětví. Nemluvě o tom, že čtyřdenní pracovní týden nelze v této době použít plošně, snižuje konkurenceschopnost a například ve Francii se příliš neosvědčil.

Dluhová amnestie

„Shodly jsme se na novém Desateru a tématech, které chceme v politice prosazovat, ať už jde o čtyřdenní pracovní týden, bezplatné obědy pro děti, zeleň do měst proti vedrům nebo dluhovou amnestii do 100 000 korun,“ informovala o nových záměrech Oranžového klubu Jana Maláčová.

O těchto novinkách informoval deník Právo. Dluhová amnestie je přitom reakcí na stav, kdy se 863 tisíc lidí nad patnáct let nachází v exekuci. Návrh cílí na dluhy, které podle další představitelky klubu Kateřiny Valachové často vznikly lichvářskými úroky u nebankovních půjček, předraženým ubytováním, nebo praktikami tzv. šmejdů.

Plán, který je teprve cizelován, by se měl vztahovat na všechny dluhy, které vznikly v minulosti před vyhlášením dluhové amnestie. Ta by se měla týkat všech závazků, tedy nejen těch, které si nárokuje vůči dlužníkům stát, ale i soukromí věřitelé.

K tomuto námětu se opatrně přihlásilo i hnutí ANO, když jej připustila k diskusi předsedkyně sociálního výboru Radka Maxová. Naopak podle zástupkyně neziskové sféry Pavly Aschermannové, zabývající se problémy předlužených lidí, je tato myšlenka nesystémová. „Proč by měla být amnestie na dluhy do sto tisíc? To jsou dluhy splatitelnější než ty vyšší. Odpustili bychom dluhy lidem, kteří je snáz mohou zaplatit,“ řekla pro Právo.

Vyvázání z odpovědnosti

Opozice je proti a argumentů by se našlo dost. Takový přístup státu zcela vyvazuje občany z vlastní odpovědnosti, když je nikdo nenutí brát si spotřebitelské úvěry, absurdní půjčky u lichvářů za desítky procent, nebo kupovat zboží u mnohokrát veřejně propíraných „šmejdů“.

Samozřejmě existují složité případy, kdy se lidé dostanou do dluhové pasti zcela nezaviněně, a těm by se mělo pomoci. Současně však takto nelze dávat plošný pardon různým vychytralcům, kteří se rozhodnou neplatit nájem nebo splátky na drahou elektroniku, opakovaně jezdí načerno a nechají dluhy za jednu jízdu svojí laxností narůst do nesmyslných částek. Dovedeno ad absurdum, to budou obchodníci rozdávat svoje zboží do sto tisíc korun zdarma?

Pokud má tratit stát, je to „jen“ problém poctivých daňových poplatníků. Jak k tomu ovšem přijde soukromá sféra, zvláště pokud by takový přístup motivoval k opačnému efektu a nárůstu těchto dluhů? Vždyť on to stát nějak vyřeší.

Realističtější cestou je novela insolvenčního zákona, kterou bude projednávat Poslanecká sněmovna. Podle ní bude proces oddlužení jako doposud trvat pět let a dlužník by za tu dobu měl uhradit alespoň 30 procent závazků. Pokud požadovanou částku nezaplatí, nově rozhodne o jeho osudu soud, který může uznat, že se dlužník skutečně snažil a může mu zbytek dluhu odpustit.

Situace ČSSD není jednoduchá, ale je otázkou, zda jí z krize vyvede přetlačování ve vizonářském populismu s hnutím, jehož předseda „sní, když náhodou nespí“.

Není zde článek celý?