Zjištění deníku FORUM 24: Policie potichu odkládá Babišovy kauzy. Po korunových dluhopisech prodej firmy Profrost

Generální ředitel skupiny Agrofert Andrej Babiš a ředitelka společnosti ProFrost Simona Sokolová (2007) | FOTO: ČTK

Krátce poté, co vláda získala důvěru, odložila policie v ústraní zájmu druhý vážný případ, týkající se premiéra Babiše. Po kauze výhodného nákupu korunových dluhopisů jde podle zjištění deníku FORUM 24 o související prodej podezřele předražených akcií jeho firmy Profrost holdingu Agrofert. K odložení přitom došlo po jmenování nového vedení elitního policejního útvaru.

Poté, co v březnu 2017 tehdejší ministr financí Andrej Babiš zveřejnil audity, jež měly doložit, že disponoval příjmy na nákup 1,5 miliardy nezdaněných korunových dluhopisů, vyšly najevo další pochybnosti. Především šlo o prodej Babišem založené firmy Profrost Agrofertu za podivně nevýhodnou cenu 527 milionů korun, což byl v té době sedminásobek její nominální hodnoty.

Nemám povinnost vše ukazovat

O závažnosti tohoto případu svědčí skutečnost, že se jím začali zabývat vyšetřovatelé z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ). „Policie vyšetřuje všechny okolnosti, které by s nákupem dluhopisů mohly souviset,“ uvedl tehdy zdroj z bezpečnostní komunity serveru Neovlivní. Policisté rovněž zjišťovali, zda v rámci těchto transakcí nedošlo k úmyslnému krácení daní.

Andrej Babiš se bránil, že všechny jeho obchody jsou v pořádku, jenže detailní informace odmítl zveřejnit. „Nemám povinnost vše ukazovat. Je to soukromá věc těch manažerů a jejich obchodní tajemství,“ reagoval, čímž podezření o finančních operacích v rozporu se zákonem příliš nerozptýlil.

Odloženo v srpnu

Deník FORUM 24 zjišťoval, v jaké fázi je prověřování této kauzy. Tiskový mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej k této věci nechtěl poskytnout žádné informace a odkázal na Obvodní státní zastupitelství Praha 4, vykonávající dozor.

„Mohu potvrdit, že případ Profrost byl policií odložen loni v srpnu,“ sdělila deníku FORUM 24 obvodní státní zástupkyně Blanka Valsalisová. Doplnila, že v současné době probíhá dohledová prověrka spisu Městským státním zastupitelstvím v Praze. Na dotazy, v jaké fázi se prověrka nachází, nereagovalo.

Městské státní zastupitelství nemůže na jejím základě zrušit rozhodnutí o odložení případu, ale teoreticky může uložit podřízenému Obvodnímu státnímu zastupitelství v Praze 4, aby pokračovalo šetření. Zda tak učiní, zatím není jasné, ale na místě jsou spíše důvody ke skepsi.

Výhodné korunové dluhopisy

Stejným způsobem bylo totiž v téže době NCOZ odloženo prověřování kauzy korunových dluhopisů, zahájené na základě trestního oznámení na Andreje Babiše. A totožné dozorové Obvodní státní zastupitelství Praha 4 její odložení nedávno potvrdilo.

Tento postup vyvolává další otazníky. Především je velmi nápadné, že odložení obou souvisejících kauz se odehrálo několik týdnů poté, co nastoupil nový ředitel NCOZ Jiří Mazánek, který v centrále do té doby řídil sekci závažné hospodářské kriminality a korupce. Funkce se ujal loni 1. srpna a „shodou okolností“ do té doby kauzu korunových dluhopisů vyšetřoval.

Prověrky nezdaněných korunových dluhopisů přitom probíhají déle než rok. Finanční správa za tu dobu podle posledních známých dat zahájila celkem 488 daňových kontrol u 279 subjektů a pokračuje dál. Kvůli podezření z krácení daně zatím podala 28 trestních oznámení, jejichž osud je nejasný. Na počátku však byla právě kauza Andreje Babiše, jenž má díky této transakci roční výnosy 90 milionů korun, ze kterých neplatí daň z úroků.

Je přitom pozoruhodné, že Agrofert vydal emisi tří miliard korunových dluhopisů 28. prosince 2012, tedy poslední den platnosti zákona, za pro něj nevýhodný úrok 6 procent, když si mohl jinde půjčovat třikrát levněji. Andrej Babiš, pro kterého byly vysoké úroky naopak nesmírně výhodné, nakonec koupil polovinu z nich, přičemž část v době, kdy už byl ministrem financí.

„Pokud vydáváte soukromé emise svým známým privátním investorům v objemech miliard korun, tak nominální hodnota každého jednotlivého dluhopisu jedna koruna nemá byznysově vůbec žádné opodstatnění jiné, než dosáhnout daňové výhody. To přesně naplní definici zneužití práva,“ tvrdila bývalá náměstkyně ministra financí Simona Hornochová.

Dvojí metr

Stejně vážné pochybnosti panují kolem prodeje firmy Profrost, založené Andrejem Babišem v roce 2006 se vstupním kapitálem 1,6 milionu korun. Naposledy je shrnul senátor a daňový expert Tomáš Goláň v otevřeném dopise premiérovi.

„Pokud se podíváme pouze do sbírky listin v obchodním rejstříku, můžeme zjistit, že transakce při prodeji akcií firmy Profrost postrádaly jakýkoliv ekonomický smysl a byly provedeny pouze proto, abyste obešel zdanění,“ napsal mimo jiné senátor.

Andrej Babiš v roce 2010 prodal 80 procent akcií firmy za 527 milionů korun Agrofertu, když několik dní předtím bylo navýšeno její jmění o 100 milionů korun. V téže době ovšem prodal zbývajících 20 procent akcií společnosti Rapaces Group, ovládané členkou představenstva Agrofertu Simonou Sokolovou, za pouhých 20,4 milionu korun. Tato částka ovšem odpovídá tehdejšímu základnímu kapitálu společnosti (celkem 102 milionů), což je v přepočtu sedmkrát méně, než Babišův obchod s holdingem.

Sokolová v něm byla odpovědná za mlékárny, mražené pečivo, drůbežárny i distribuci potravin. I ona svůj podíl v Profrostu následně prodala Agrofertu s výrazným ziskem. Z výše uvedeného vyplývá, že částka, za kterou prodal Babiš akcie Agrofertu, je mimořádně přemrštěná.

Daňový únik?

Každý majitel může své firmě prodávat cokoliv, ale pouze za cenu obvyklou. Pokud prodává firmu firmě, musí mít na tento obchod znalecký posudek, a takto okatě „výhodné prodeje“ mohou být kvalifikovány jako daňový trestný čin, přičemž stíháni mohou být i znalci. Pořídili si vyšetřovatelé svůj vlastní znalecký posudek z ekonomie, jak bývá v podobných případech obvyklé?

Podle právníka Aleše Rozehnala se nabízí otázka, zda spíše než o zaplacení reálné kupní ceny akcií nešlo o zastřenou dividendu. Výplata dividendy by však byla zdaněna, kdežto prodej akcií zdaněn není.

Takové jednání by ale znamenalo porušení zákona a jednalo by se o daňový únik. Babiš se mohl podle Rozehnala dopustit i trestného činu porušení povinností při správě cizího majetku, byť byl vlastníkem holdingu.

Rychlé odložení obou kauz krátce po nástupu menšinové vlády ANO, ČSSD jištěné komunisty a po zásazích do bezpečnostních složek nevěstí nic dobrého. Prubířským kamenem současných poměrů tak zůstává případ Čapí hnízdo. Kdyby v něm nepadlo obvinění ještě před volbami, lze důvodně předpokládat, že by dopadl jako korunové dluhopisy a Profrost.

Není zde článek celý?