Cesta k Armageddonu: Trumpova vláda záměrně prohlubuje největší globální rizika

Vědci sdružení okolo časopisu The Bulletin of the Atomic Scientists na
konci ledna oznámili, že se se nacházíme v „novém abnormálu“;
v
novém věku jaderné nestability
, přičemž do
zkázy lidstva zbývají pouze dvě minuty, jak ukazují ručičky apokalyptických
hodin (Doomsday Clock). Ačkoli se čas odbíjený na Doomsday Clocku letos
zastavil, žádné důvody k optimismu nejsou. Doomsday Clock ukazoval za „dvě
minuty dvanáct“ naposledy v roce 1953, kdy USA a posléze Sovětský svaz
otestovaly svou první vodíkovou bombu. Tehdy bylo riziko nukleární války stejně
závažné, jako je tomu i nyní.

Ostatně zpráva ředitele americké národní
zpravodajské služby
varuje, že může být ještě hůř. Nic ale není ztraceno, neboť Kongres může
Trumpova vysoce diletantská opatření napravit kýženým restartem rozhovorů mezi
Washingtonem a Moskvou.

Badatelé z časopisu The Bulletin of the Atomic Scientists identifikují
dvě zásadní nebezpečí, jimž lidstvo v současnosti čelí: jaderná hrozba a
klimatické změny. Třetím závažným rizikem je informační válka doprovázená
dezinterpretací faktů a prohlubující se nedůvěrou veřejnosti vůči politickým
strukturám a vědeckému výzkumu. Dnes je podle vědců zcela zjevné, že „záměrná
korupce informačního ekosystému“ vede k podkopávání racionálního diskurzu,
jenž je potřebný k adresnému pojmenování těchto výzev. Je proto na obyčejných
občanech, aby se začali organizovat a reflektovat tyto problémy.

Výzkumníci ve své letošní zprávě ostře kritizují odstoupení USA od jaderné dohody s Íránem
(JCPOA), neboť Bílý dům tak „zaútočil na jeden z klíčových úspěchů
v jaderné proliferaci“. Teherán a další smluvní strany na rozdíl od
Washingtonu JCPOA dodržují.

Situace je ale ještě horší, než by se na první
pohled mohlo zdát, protože poradce pro národní bezpečnost USA John Bolton
v loňském roce
naléhal
na Pentagon
, aby vypracoval plány
k napadení Íránu kvůli minometnému útoku Teheránem podporovaných šíitských
milic poblíž americké ambasády v Bagdádu. Mezitím americké sankce uvalené na
Teherán
poškozují íránské hospodářství, způsobují
nedostatek
životně důležitých léků
a pravděpodobně
posilují íránské hardlinery. Sankční režim, který nyní obchází Evropská unie,
Rusko, Čína i další státy, je zjevným nástrojem ke změně režimu – obdobně jako
ve Venezuele. Zdá se, jako by se John Bolton v tandemu se šéfem americké
diplomacie Mikem Pompeem snažili Írán
nátlakem
přimět
, aby od JCPOA odstoupil a aby neokonzervativci
v Trumpově vládě konečně získali záminku k napadení Íránu.

Taktéž plánované vypovězení přelomové
smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) ze strany Trumpova
kabinetu předznamenává nové intenzivní závody ve zbrojení a éru „neregulovaného
jaderného prostředí“. Navzdory recipročním stížnostem o porušování dohody, INF déle
než 30 let představovala základní bezpečnostní pilíř na evropském kontinentu.

Chystaná anulace INF ze strany USA nese
zřetelný rukopis Johna Boltona,
který
se podílel i na likvidaci smlouvy ABM
(smlouva
o nerozmisťování systémů protiraketové obrany z roku 1972). Bolton taktéž
inicioval vypovězení dohody se Severní Koreou, již s
Pchjongjangem v roce 1994 uzavřela Clintonova administrativa, a měl prsty
i v odstoupení USA od JCPOA. Putinův režim, jemuž demoliční mise Bílého domu
hraje do karet, reagoval podle očekávání, když svou účast na INF suspendoval.
Někteří
pozorovatelé
se domnívají, že odstoupení od INF
Spojeným státům uvolní ruce k instalaci nových hlavic proti Číně. Takže tu
nejde pouze o ruskou hrozbu, ale taktéž o záminku k nelimitované expanzi
amerického atomového arzenálu.

Jestliže Moskva INF porušuje, je zapotřebí,
aby Bílý dům svého partnera k dodržování dohody přiměl – obdobně jako Reaganův
kabinet v 80. letech přiměl Gorbačovovu vládu dodržovat dohodu ABM – jak
argumentuje odborník na jadernou problematiku
Joe
Cirincione
. Ale i Cirincione bere za bernou
minci stížnost Kremlu týkající se rozmisťování amerických protiraketových
základen s interceptory v Rumunsku a Polsku, jež v Moskvě
vnímají jako ofenzivní zbraňové systémy – a tedy porušování INF.

Washington ani Kreml na rozdíl od minulosti
nedisponují důležitými komunikačními mechanismy, které by mohly dramaticky
snížit riziko jaderné kolize. Obě atomové velmoci se chovají velice nezodpovědně;
vědci kritizují rovněž Putinovu „modernizaci nukleárního potenciálu“ –
celkem předvídatelnou, leč hazardní reakci
Moskvy
na
americkou protiraketovou obranu ve východní Evropě.

Dalším bezpečnostním rizikem je podle badatelů
závislost na jaderných zbraních a vojenských doktrínách hledajících nové cesty
k použití těchto ničivých zbraní. V toho ohledu je jaderná doktrína
Spojených států
„dvakrát
znepokojující“
.

Tato vojenská strategie podle mnohých
kritiků
zamlžuje
rozdíl
mezi atomovým arzenálem a konvenční
výzbrojí, čímž se zvyšuje nebezpečí atomového konfliktu. Mezitím se
z popudu Trumpovy administrativy
začaly
vyrábět jaderné hlavice s nízkou silou exploze
. Odborníci se po právu obávají, že vypuknou nové závody ve zbrojení
mezi USA a Ruskem a že jejich použití není žádnou chimérou.

Stejně závažným globálním rizikem jsou
klimatické změny. Ačkoli se většina zemí zavázala k plnění svých
klimatických závazků, emise skleníkových plynů byly v uplynulých dvou
letech na vzestupu. Přičemž některé západní země včetně Spojených států
k tomuto negativnímu trendu výrazně přispěly. Vědci kritizují neochotu USA
snížit emise navzdory obrovským možnostem, které chudé země nemají. Spojené
státy se nepřipojily k prohlášení zemí G20 o nutnosti boje
s globálním oteplováním a na klimatické konferenci v polských
Katowicích se společně s dalšími významnými ropnými producenty – Ruskem,
Saúdskou Arábií či Kuvajtem – snažily jednání sabotovat.

Trumpova vláda na domácí půdě dělá vše
proto, aby klimatické změny akcelerovala, přestože si je
vědoma drastických následků
svého konání. Podařilo se jí ochromit činnost Agentury pro ochranu životního prostředí
(EPA), zrušit limity v ropném, uhelném nebo automobilovém průmyslu a
prosadit
intenzivnější těžbu
fosilních paliv
. Trumpův Bílý dům páchá zločin
obrovských rozměrů, neboť nyní je více než jindy nutné, aby se lidstvo
mobilizovalo k radikální transformaci socioekonomického uspořádání světa.
Jinými slovy: V horizontu dvaceti let je nezbytné nechat fosilní paliva pod
zemským povrchem a plně přejít na obnovitelné zdroje energie, jinak se staneme
bezmocnými svědky klimatického rozvratu.

Ze zprávy vědců z The Bulletin of the Atomic Scientists jednoznačně vyplývá, že také
Rusko se podílí na prohlubování jaderné hrozby a klimatických změn, nicméně většina
výtek je adresována Trumpovu kabinetu. Vědci proto apelují na Washington a
Kreml, aby zasedly k jednacímu stolu; aby zachovaly INF a prodloužily
platnost Nové dohody Start, která má vypršet v roce 2021. Tato smlouva je
ale také v ohrožení a
není
vyloučeno
, že ji Washington na Boltonovu
žádost
neprodlouží. Řada
odborníků navrhuje
, aby dohoda INF zůstala
zachována a aby na její plnění dohlíželi inspektoři z obou zemí. Totéž je
nutné aplikovat v případě severokorejského jaderného programu, kde stále
existuje šance na odstranění atomové hrozby z Korejského poloostrova, pokud
ultimáta
nahradí ústupky ze strany Spojených států, jakož i ze strany KLDR
. 

Bílý dům a Kreml by také měly přijmout
opatření, která by zabránila vojenským incidentům na hranicích NATO a Ruska. To
znamená, že by vrcholní představitelé dvou jaderných velmocí měli navázat úzkou
bezpečnostní spolupráci, aby došlo k implementaci účinných kontrolních mechanismů
nutných pro prevenci náhodného nukleárního střetu.

V této nebezpečné době je nezbytně
nutné, aby spolu Bílý dům a Kreml navázaly čistě pragmatický vztah – aby tak
mohly předejít globální katastrofě, jíž bezpečnostní vakuum bezesporu nahrává.
Tomu však stojí v cestě obrovská nechuť vůči jakémukoliv rusko-americkému
sbližování kvůli Putinovu režimu, který je trnem v oku amerických
demokratů, a údajným Trumpovým vazbám na Kreml. Vždy však existují alternativní
cesty, které nepovedou k planetárnímu Armageddonu. 

 

 

Není zde článek celý?