Kněz byl osvobozen v případu zneužívání. Údajná oběť je nevěrohodná

Ilustrační foto. | FOTO: youtube

Katolická církev teď řeší, jak se postavit k problému zneužívání dětí a mladistvých duchovními. Velká citlivost k tomuto tématu, které bylo uvnitř církve dlouho tabu, má ovšem i svůj stín. Stejně jako v necírkevní oblasti platí, že i když se časem prokáže něčí nevina, znamenalo to pro dotyčného osobní trauma a profesní poškození.

„Jesenický okresní soud dnes (13. 2.) zprostil v obnoveném řízení obžaloby ze zneužívání tehdy šestnáctiletého ministranta bývalého katolického kněze Adama Stanislava Kuszaje. Muž byl za tento čin v roce 2011 odsouzen k podmíněnému trestu. Soudce Miloš Kubíček dnes v rozsudku uvedl, že nebylo prokázáno, že se tento skutek stal. Kuszaj byl odsouzen neprávem na základě nevěrohodné výpovědi mladíka. Obnovu řízení soud povolil v listopadu 2016. Svou významnou roli v případu hrál revizní znalecký posudek.“ (Christnet.cz)

„Absentuje jakýkoliv přímý důkaz o vině obžalovaného. Výpověď poškozeného ve světle revizního znaleckého posudku nemůže být důkazem, neboť podle revizního znaleckého posudku je nevěrohodná. Rovněž výpovědi svědků v obnoveném řízení svědčí ve prospěch obžalovaného a v neprospěch poškozeného. Soud proto rozhodl ve prospěch a obžaloby jej zprostil,“ sdělil soudce Miloš Kubíček.

Trest byl duchovnímu nakonec na základě amnestie prominut, ale stejně byl kněz zbaven svého duchovního úřadu a nemohl působit. „Mám radost, samozřejmě, ani to nemůžu vyjádřit, jsem tím vším unavený. Chci se vrátit ke kněžské službě, je to můj sen a chci ho naplňovat,“ řekl pro ČTK Kuszaj, který po odsouzení několik let pracoval v dělnických profesích

Obhájkyně Zuzana Kožnárková tento výsledek soudu čekala: „Jednalo se nejen o zásadní svědectví tří osob, kterým se měl poškozený svěřit, že si obvinění vymyslel, ale i další důkazní materiál, který jednoznačně nevinu klienta podporoval.“

Předchozí rozsudek stál na závěrech znalkyně, jejíž metody později revizní znalci označili za nevhodné a zastaralé. „Znalci dospěli vůči poškozenému k závěru, že se jedná o natolik patologickou osobnost, v níž se pod maskou rádoby hodného chlapce ukrývá predátor, který parazituje na druhých, a bohužel k tomu zneužil i mého klienta.“ doplnila Kožnárková. Mladík na své verzi i nadále trvá.

Tento případ přinejmenším ukazuje, jak je celá záležitost kolem zneužívání citlivá. Církev musí na jedné straně s tímto problémem něco dělat, na druhé stojí před dilematy, jak se postavit k obviněným z vlastních řad. Ve Spojených státech například důvěryhodnost katolické církve po skandálech se sexuálním zneužíváním strmě padá. Podle prosincového průzkumu amerického Gallupova ústavu ve srovnání s rokem 2017 poklesla o 18 procent na rekordně nízkých 31 procent. Pro srovnání – u nás podle CVVM (listopad 2018) církvím rozhodně důvěřuje 5 procent lidí a spíše 25 procent. Spíše nedůvěřuje 31 procent a rozhodně nedůvěřuje 36 procent. Tady jsou církve uvedeny hromadně, ale můžeme předpokládat že to odráží významně vztah ke katolické církvi jakožto nejpočetnější u nás.

Svou roli sehrává i to, že některá média v takových případech vycházejí z představy „sprostého podezřelého“. Neděje se to jen v případě duchovních, do podobné situace se může dostat i obviněný politik (jako korupčník), jeden z rozhádaných rodičů (jako tyran), zdravotník (jako sestra smrt) a podobně.

Napáchané škody na pověsti se pak sotva dají přiměřeně napravit.

Není zde článek celý?