Komunisté mají štěstí. Jejich návrh proti prznění češtiny neprošel, mohou v tom pokračovat

Dopadlo to vlastně dobře. Přes vládu neprošel návrh zákona proti „prznění češtiny” z kutilské dílny komunistických poslanců. Do Sněmovny tak bude pokračovat s negativním stanoviskem kabinetu. Po jednání vlády to oznámil ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (ANO).

Komunisté mohou vlastně slavit. Deformace českého jazyka patřila k výdobytkům jejich revolučních tradic.

Dokladů o tom by se našlo nespočet, ale hezky to kdysi na stránkách Naše řeč popsal Otto Exner. Zabýval se tím, pro co použil zkraktu ÚKČ (Úřední komunistická čeština). Vybrat můžeme jen malou část, ale kdo se chce vzdělat a pobavit, nalezne celý článek ZDE.
Citujeme:

„Ve filmu Jak svět přichází o básníky vylepšuje hlavní hrdina úřední dopis suverénním připojováním přívlastků ke všem substantivům: nedílná součást, široké masy, příkrý rozpor, bohaté zkušenosti, nemalé rezervy, široká iniciativa, komplexní připravenost, dynamický rozvoj, složité podmínky. Funkce těchto přívlastků není ovšem stejná a není ani jediná. Snad prvé dva nemají vůbec určovací charakter, některé další je možno označit jako epiteton constans, poslední dva jsou značně expresivní. K prodloužení textu ovšem slouží všechny.“

Proč taková praxe? Jak si autor všímá, smyslem tohoto způsobu vyjadřování bývalo natáhnout text, aby nesmysly zabraly patřičný prostor a zároveň se toho mnho neřeklo.

„Jiným spolehlivým prostředkem k prodloužení textu jsou vztažné věty bez skutečného obsahu. Byly například charakteristické pro projevy akademika Kožešníka: ‚Výsledky, kterých bylo dosaženo, vytvářejí předpoklady pro cíle, které chceme dosáhnout, a pro jednání, která budou uskutečňována, …‘ Opět je informační hodnota prakticky nulová: jak by mohl mluvit o nějakých cílech, kterých dosáhnout nechce — tento atribut je v slově cíl inherentně obsažen.

Někdy jde o dosažení citového náboje: „Každý chápe, že rekonstrukce kolejové trasy může trvat měsíce, zatímco oprava kolejí by byla hotová za několik dní. Sněhová kalamita je jistě víc než jenom padání sněhu, velkokapacitní kravín je víc než jenom velký.“

Některá cizí slova prodělala značný významový posun a dokonce obrácena téměř v pravý opak: „Slovo rezerva bylo užíváno zejména o rezervách nevyužitých: atlet měl ještě rezervu značí, že měl ještě zbytky sil, ale nevyužil jich. Bylo později přeneseno na chybu a nedostatek vůbec, dokonce i na materiální nedostatek, takže výraz, že máme rezervy, znamená v ÚKČ často, že žádné rezervy nemáme… Věta, že byly vybudovány kapacity, může ve skutečnosti značit, že byl postaven chlívek, otevřena prodejna, zřízeno nové oddělení úřadu, rozšířena továrna nebo zavedena autobusová linka… Úmyslem uživatele ÚKČ není poskytnout jasnou informaci, nýbrž naopak co možná zatemnit skutečný stav věcí, říci co nejméně v největším počtu slov. Za výrazy, že byly vytvořeny příznivé předpoklady k realizaci, přijat soubor účinných opatření, realizovány nové kapacity či mobilizovány síly pro vyjasnění perspektiv, se většinou skrývá holý fakt, že se neudělalo vůbec nic, nebo pokud se něco udělalo, bylo by lépe o tom pomlčet.“

Naši komunisté jsou dítka štěstěny. S nejhorším volebním výsledkem v historii a s vymírající členskou základnou si dnes diktují, jako kdyby byly staré rudé časy. Návrh jejich zákona neprošel a Zdeněk Nejedlý je po smrti, takže mohou v prznění češtiny pokračovat až do posledního bojovníka.

Není zde článek celý?