Most! a Sherlock Holmes jako futuristická postava

Proti
tomuto strachu stojí Luďanova sestra, které byla dříve mužem a
která si musela projít takovou životní zkušeností, že se stala
sebevědomou, nezávislou a schopnou se o sebe postarat. Ona to měla
ve skutečnosti nejtěžší, ale bojí se nejméně. Když se Luďan
měl stát sluhou místního mafiána a vybírat pro něj výpalné,
byla to právě ona, kdo tuto realitu odmítal přijmout. Luďan
přijde vybírat výpalné za svým kamarádem, hospodským Edou,
pere se s ním, ale Luďanova sestra je přiměje, aby se
mafiánovi postavili. Vyřízení toho mafiána pak proběhlo až
příliš hladce. Nicméně jde o komedii a z hlediska vývoje
příběhu nemělo smysl zadrhnout se na složitostech reálného
boje s mafií.

Za
nejdůležitější rovinu filmu ještě někde pod strachem, který
je dán celkovou nefunkční místní společnosti, kde se člověk
nemůže na nic spolehnout, ale naopak musí očekávat různá
podvodná jednání a tupou krutost, považuji lidskou vrženost.
Ano, je to pojem z náročné filozofie Martina Heideggera, ale
Most! jej krásně ilustruje. Vrženost znamená, že jsme vrženi do
života bez nějakého smyslu a logiky. Někdo se narodí jako žena
v mužském těle, někdo – jako Luďan – začne shodou
okolností pomáhat Romům, dokonce se tak dostane na dosah slušných
peněz, i když by to nikdy sám od sebe nedělal, a někdo – jako
Eda – se zamiluje do někoho, koho by nikdy podle svých předsudků
a společensky zastávaných postojů milovat neměl.

Vrženost
je individuální, jedinečná, ona je skutečným, konkrétním
životem, zatímco „co tomu řeknou lidé“ je ploché, obecné,
mrtvé, jakási temná plachta mrtvolného otroctví. Nechci říci,
že je jedno, jaké jsou společenské normy, že by bylo možné žít
v jakémsi vakuu bez mezilidských vztahů, ale naopak: ty
mezilidské vztahy lze stavět na pochopení reality, konkrétních
lidských osudů, nikoli na svěracích kazajkách davových
představ. To je smysl evangelní lásky: jak můžete po vzoru
Krista milovat člověka, když odmítáte vidět situaci, do které
se narodil a s níž se musí potýkat? Jak můžete po vzoru
Krista milovat člověka a nevzít v potaz jeho konkrétní
život, co zažil, co ho formovalo, jakým zkušenostem musel čelit?

Eda
je rasista a jakýsi povrchní katolík, primitiv, který těžce
bojuje s tím, že ho sexuálně přitahuje Luďanova sestra,
„přeoperovaný chlap“. V jeho poměrně syrově vylíčeném
příběhu se ukazuje, že hlavní sexuální orgán je mozek, tedy
emoční život člověka. Eda bojuje, trápí se, přemáhá se.
Zatím nevíme, jak to dopadne. Vztah mezi Luďanovou sestrou a Romem
Frantou nevyšel, tedy nazývat to „vztah“, když mělo jít
především o první sexuální kontakt, je asi přehnané. Franta
ve velkých nohách své partnerky poznal chlapa a neměl erekci. Tak
to třeba vyjde Edovi. Nicméně aby Eda mohl skutečně „milovat“
Luďanovu sestru, k čemuž se už Luďanovi i přiznal, měl by
ji nejprve poznat jako člověka, což zatím neproběhlo. Zatím
jeho mozek jako sexuální orgán pracuje naprosto v rovině své
vlastní fantazie. Nevím, jestli na rozebírání něčeho takového
může být v komediálním seriálu Most! vůbec místo.


Závěrem
musím konstatovat, že je pro mne vlastně překvapivé, jak se na
konci druhé dekády 21. století vracejí reálně ve společnosti,
v postkomunistické společnosti, taková témata jako z půlky
19. století, dokonce svým způsobem ze Shakespearovy hry Romeo a
Julie. Témata nonkonformity, svobodného, autentického života,
odporu proti masám a jejich předsudkům, témata lékařského
zkoumání lidského těla i lidských prožitků. Co na to řeknou
lidé, že dnes umíme transplantovat srdce? A nikdy bychom to
neuměli, kdybychom měli zůstat u toho, co si „lidé“ myslí a
umí představit. Možná bychom měli v českém prostředí
mnohem více vyprávět ty dějiny pokroku, dějiny vědy, dějiny
objevů reálných příčin věcí, kteréžto dějiny velmi často
stojí právě na nonkonformních osobnostech, na jejich střízlivém
odmítnutí strachu a pověr. Sherlock Holmes je svým postojem ke
světu oproti mentální atmosféře v Mostu! z 21. století
vyloženě futuristickou postavou. A k tomu samozřejmě patří
i dějiny emancipace: černochů, žen, postižených, dělníků,
homosexuálů. Člověk, pro kterého je realitou jen nefunkční,
dementní společnost, v jaké žijí postavy seriálu Most!,
nemůže mít ani představu o tom, jak by to mělo být jinak, jaké
obrovského pokroku už v dějinách lidstva bylo dosaženo a že
společenské poměry nikdy nejsou neměnné.

Není zde článek celý?