Ředitelka finanční správy Richterová v Janečkových stopách. Úředníci prý nemají odpovědnost

Zajišťovací příkazy byly v pořádku, úředníci odpovědní za nezákonné postupy trestáni nebudou, EET nikoho nezatěžuje, říká nová ředitelka Finanční správy ČR Tatjana Richterová. Nástupkyně Martina Janečka chce zlepšit pověst úřadu, ale jeho skandální praktiky hájí dál.

Martin Janeček si svými inkvizičními postupy vysloužil pověst daňového jakobína, který dodnes připouští pochybení jen v komunikaci. Po sérii skandálů koncem loňského roku odstoupil, prý z osobních důvodů. Premiér Andrej Babiš, který ho funkce přivedl, jej stále obhajuje a považuje za čestného člověka s čistým stolem.

Dědictví poctivého úředníka

„Poctivý úředník“ za sebou zanechal desítky nezákonně zničených firem, hrozící miliardové škody státu, rekordní počty kontrol, drakonické sankce i za nevýznamná provinění doprovázené metodikami s příznačným názvem „Kombajn“, šikanu novomanželů kvůli vyúčtování svatebních hostin, skandální motivační systém prémií za milionové doměření daně, nezákonné využívání tajných informátorů…

Pošramocenou image finanční správy, která se za vlády až příliš agilního Janečka vymkla všem normálním standardům, má napravit Tatjana Richterová, do té doby jeho náměstkyně. Nebude to mít lehké. Deklaruje, že chce svůj úřad přiblížit lidem a ubrat plyn státní represe, ovšem její start je rozporuplný.

Vlivem soudní praxe, kdy začal stát masivně prohrávat soudní spory o zákonnost zajišťovacích příkazů, sice došlo k vynucené úpravě metodiky jejich používání. Teprve čas ale ukáže, nakolik budou všechny proklamace uvedeny do života, protože jinde, například zavedením dalších vysokých pokut u kontrolního hlášení DPH, státní byrokracie naopak přitvrzuje.

Špatně tam nebylo nic

Zatím ovšem nic nenasvědčuje tomu, že by chtěla Finanční správa ČR vyvodit jakoukoli odpovědnost z neblahého Janečkova dědictví. Takové zadání zjevně nová ředitelka nedostala. Z jejích mediálních výstupů vyplývá, že drží kurz obhajoby podřízených úředníků a v mnohém pojede ve starých kolejích. Velká očekávání v tomto směru nevyvolává zejména její rozhovor pro Hospodářské noviny (4. 2. 2019).

„Špatně tam nebylo nic,“ odpověděla Richterová na otázku, zda pochybili kontroloři, kteří prohráli soudní spory o zákonnost zajišťovacích příkazů. „To postihování firem a podmínky, na koho uvalit zajišťovací příkaz, se vyvíjely. V počátcích jsme je možná nevydávali v takovém množství,“ dodala při hájení jejich skokového nárůstu.

„Jedna věc je, že my sice možná prohrajeme u soudu zajišťovací příkaz, ale vyměříme daň, a tam jsme úspěšní. O tom už nikdo nepíše,“ stěžuje si ředitelka, jako by soudní rozhodnutí nic neznamenalo. Přes clonu čísel nevidí neoprávněně zničené firmy a mnohamilionové hodnoty a často nevratně poškozené lidské životy.

My nemáme žádnou zákonnou odpovědnost

Odpovědnost úředníků za nezákonně vydané zajišťovací příkazy řešit nehodlá. „Nevím, proč se mě na to ptáte,“ diví se Richterová. Metodiku, podle které berní úřady postupovaly, podle ní zpracovávali pracovníci, kteří ji považovali za správnou.

„My nemáme žádnou zákonnou odpovědnost,“ prohlašuje. „Úředník při své práci nic neporušil. Neumím si představit, že bychom měli každého pracovníka trestat za to, že jeho případ skončil u soudu, a že jsme ho prohráli. To je trošku nemyslitelné. Postup úředníka při kontrole je daný zákonem, který je pouze obecný. Může se stát, že máme na situaci jistý náhled, který soud nakonec svým rozhodnutím upřesní.“

Muselo by se podle ní prokázat, že úředník způsobil škodu vědomě. To by ale mohl říct každý, kdo porušil zákony. Úředník, který má v rukou nebezpečné až likvidační nástroje, má být nepostižitelnou výjimkou?

Tady je něco zjevně špatně. Už dnes je možné podle zákoníku práce vymáhat po úředníkovi za způsobenou škodu kvůli nedbalosti náhradu až do výše 4,5násobku jeho měsíčního platu. To už může být relativně citelná výstraha a v případě větších škod přichází v úvahu i trestní stíhání. Richterová však o ničem takovém neuvažuje.

Zpřesnění náhledu úřadů

Státní zásah ozbrojeného komanda, které obstaví veškerý majetek a během jednoho dne v rozporu se zákonem zlikviduje firmu, působící někdy desítky let na trhu, je pro Richterovou pouhým podnětem ke zpřesnění náhledu úředníků. Může myslet vážně, že nikdo za miliardové škody neponese odpovědnost?

Takové případy podle ní řeší zákon o náhradě škody. Dosavadní přístup prvoinstančního ministerstva financí je však takový, že veškeré žádosti o náhradu škody, někdy v řádu stovek milionů korun, odmítá. Poškozené firmy tak čeká několikaletý boj u soudu se státem, který je de facto znárodnil a okradl.

EET nikoho zbytečně nezatěžuje

V rozhovoru pro portál iROZHLAS.cz (5. 2. 2019) ředitelka finanční správy obhajuje zavedení EET a kontrolní hlášení DPH. „V žádném případě se nedomnívám, že by jak EET, tak kontrolní hlášení byly zbytečným zatěžováním,“ tvrdí, čímž se liší od názoru mnoha malých podnikatelů a zejména těch, kteří museli kvůli narůstající byrokracii skončit.

Vážnější problém Richterová nepřipouští v systému EET ani na venkově. „Faktem je, že v malých vesnicích ten obchod nekvete, tak jako ve větších městech. Takže chápu, že mohly nastat skutečnosti, že se zavíraly obchody, protože už se jim to nevyplatilo. Majitelé si spočetli poměr nákladů, výdajů a že nakupovat další zařízení není pro ně rentabilní. Ale to nebyl smysl elektronické evidence jako takové. My ten zákon musíme uplatňovat stejně ve všech oblastech a regionech,“ trvá si na svém.

Školíme pracovníky

Netrápí ji ani vysoko nastavené sankce. „Pokuty udělujeme až při závažném porušení zákona, a zejména když nedochází k odesílání evidence k nám,“ tvrdí. Co však ty případy, kdy dostal majitel obchůdku pokutu 11 tisíc korun za nevydanou účtenku za zboží v ceně 10 korun, a to bez předchozího provinění? Nebo když přišel pouhý den zdržení spuštění systému EET jednoho obchodníka na 50 tisíc korun?

Podle Richterové to je věc vývoje a úředníci se pořád školí. To ovšem peníze nesmyslně sankcionovaným podnikatelům nenahradí. V čem se nová ředitelka finanční správy svým uvažováním ve skutečnosti zásadněji liší od necitlivého hyperbyrokrata Janečka?

Není zde článek celý?