Soud po mnoha letech zprostil kněze obvinění ze sexuálního zneužívání. Údajná oběť si nařčení vymyslela

Česko má svůj velký případ sexuálního zneužívání katolickým knězem. Případ ale končí přesně opačně, než jsou světová média zvyklá: Osvobozením nevinného duchovního.

Děsivou cestou profesní likvidace a zničené pověsti prošel katolický kněz Adam Stanislav Kuszaj. Ten byl v roce 2011 odsouzen k podmíněnému trestu za zneužívání šestnáctiletého ministranta. Zdánlivě nízký trest v tak vážném deliktu přitom již tehdy mohl ukazovat na nejistotu soudu, který měl ovšem v tom případě postupovat ve prospěch obviněného.

Ve středu 13.2. jesenický okresní soud Kuszaje zprostil v obnoveném řízení obžaloby. Kněz byl odsouzen nespravedlivě. Soudce Miloš Kubíček v rozsudku uvedl, že nebylo prokázáno, že se tento skutek stal. „Kuszaj byl odsouzen neprávem na základě nevěrohodné výpovědi mladíka. Obnovu řízení soud povolil v listopadu 2016. Svou významnou roli v případu hrál revizní znalecký posudek.“

„Absentuje jakýkoliv přímý důkaz o vině obžalovaného. Výpověď poškozeného ve světle revizního znaleckého posudku nemůže být důkazem, neboť podle posudku je nevěrohodná. Rovněž výpovědi svědků v obnoveném řízení svědčí ve prospěch obžalovaného a v neprospěch poškozeného. Soud proto rozhodl ve prospěch a obžaloby jej zprostil,“ sdělil soudce Miloš Kubíček.

Trest byl duchovnímu nakonec na základě amnestie prominut, ale stejně byl kněz zbaven svého duchovního úřadu a nemohl působit. „Mám radost, samozřejmě, ani to nemůžu vyjádřit, jsem tím vším unavený. Chci se vrátit ke kněžské službě, je to můj sen a chci ho naplňovat,“ řekl pro ČTK Kuszaj, který po odsouzení několik let pracoval v dělnických profesích

Obhájkyně Zuzana Kožnárková tento výsledek soudu čekala: „Jednalo se nejen o zásadní svědectví tří osob, kterým se měl poškozený svěřit, že si obvinění vymyslel, ale i další důkazní materiál, který jednoznačně nevinu klienta podporoval.“

Předchozí rozsudek stál na závěrech znalkyně, jejíž metody později revizní znalci označili za nevhodné a zastaralé. „Znalci dospěli vůči poškozenému k závěru, že se jedná o natolik patologickou osobnost, v níž se pod maskou rádoby hodného chlapce ukrývá predátor, který parazituje na druhých, a bohužel k tomu zneužil i mého klienta.“ doplnila Kožnárková. Mladík na své verzi i nadále trvá.

Tento případ přinejmenším ukazuje, jak je celá záležitost kolem zneužívání citlivá. Církev je pod veřejným tlakem, aby se k tomuto problému postavila otevřeně a eticky. Na druhé straně ale stojí před dilematy, jak se postavit k obviněným z vlastních řad, pakliže neexistuje jistota spáchaného deliktu. Ve Spojených státech například důvěryhodnost katolické církve po skandálech se sexuálním zneužíváním strmě padá. Podle prosincového průzkumu amerického Gallupova ústavu ve srovnání s rokem 2017 poklesla o 18 procent na rekordně nízkých 31 procent. Pro srovnání – u nás podle CVVM (listopad 2018) církvím rozhodně důvěřuje 5 procent lidí a spíše 25 procent. Spíše nedůvěřuje 31 procent a rozhodně nedůvěřuje 36 procent. Tady jsou církve uvedeny hromadně, ale můžeme předpokládat že to odráží významně vztah ke katolické církvi jakožto nejpočetnější u nás.

Svou roli sehrává i to, že některá média v takových případech vycházejí z představy „sprostého podezřelého“. Neděje se to jen v případě duchovních, do podobné situace se může dostat i obviněný politik (jako korupčník), jeden z rozhádaných rodičů (jako tyran), zdravotník (jako sestra smrt) a podobně.

Napáchané škody na pověsti se pak sotva dají přiměřeně napravit.

S využitím informací serveru Christnet.cz

Není zde článek celý?